Kapitola 430: Mladík @
V jasně osvětlené místnosti se na zemi válel krásný, nádherně vyšívaný brokátový hábit barvy měsíčního svitu. Pod nohama postele ležel v nepořádku bílý changshan)1 a mezi tím bylo rozházeno několik kusů černého oblečení, které bylo roztrháno na cáry.
Za bílým závojem se nachizely dvě postavy, které spolu byly neoddělitelně propleteny. Okouzlující atmosféra se vzdouvala spalujícím horkým vzduchem, který jako by se rytmicky hnal, takže potěšení bylo nesnesitelné.
You XiaoMo vzhlédl. Od samého začátku bolesti až doteď, ochablé a otupující potěšení bylo podobné přílivu, bezustání vířilo v jeho těle, jak vlna za vlnou prudce stoupala nahoru.
Jeho tělo bylo stále panenské jako vždy bez ohledu na to, kolikrát to dělali. Pod tyranskými pohyby osoby na něm mohl pouze pasivně přijímat jeho invazivní a utlačující jednání.
„Vidíš, jsi opravdu přirozeně talentovaný,“ rozléhal se beze spěchu hluboký a chraplavý hlas Ling Xiaoa, zatímco obsahoval tlumený úsměv.
You XiaoMo otevřel ústa, ale nedokázal vyslovit ani jednoduché slovo. Z úst mu díky tomu muži čas od času vyrazilo několik nesouvislých sténání. Jeho ruce, které tápaly kolem, konečně sevřely mužova ramena a on použil svou zbývající sílu, aby se ho držel. Otevřel ústa a bez sebemenšího zaváhání kousl muže do krku.
Ty jsi ten, kdo je přirozeně talentovaný, celá tvoje rodina je přirozeně talentovaná.
Přírazy Ling Xiaoa se náhle zastavily. Právě když se You XiaoMo chystal zajásat, řada přírazů, které byly tak silné, že se zdálo, že ho odstrčí, místo toho pohřbila jeho touhu ještě hlouběji.
You XiaoMo se okamžitě kousl do rtu, když málem vykřikl. Ale ani tak to nedokázalo zabránit vzrušení a rozkoši, která se z konce jeho páteře šířila do celého těla jako elektrický výboj. Určité místo, které něco obsahovalo, se podvědomě ještě více sevřelo.
Ling Xiao tlumeně zasténal: „Svíráš mě příliš pevně, trochu se uvolni. Pořád nechci skončit tak rychle.“
You XiaoMo ho ještě jednou zuřivě kousl. Už mě trápíš víc než hodinu a teď jsi řekl, že nechceš tak rychle skončit?! Neříkej mi, že chceš pokračovat celou noc?! Malá šance!
Proto se sevřel ještě pevněji.
Útok v jeho těle se však nečekaně stal ještě drsnějším a divočejším. Bušení přicházelo jedno za druhým, jako by ho Ling Xiao chtěl prorazit. Už dávno by se unaveně zhroutil, kdyby ho Ling Xiao nedržel za pas.
Po neznámé době vydal ten muž tichý a tlumený výkřik, když do těla You XiaoMoa vypustil horký proud. Objem, který se za měsíc nashromáždil, byl nesmírně ohromující. You XiaoMo byl dole celý mokrý a měl pocit, jako by se mu podbřišek naplnil k prasknutí.
You XiaoMo už neměl sílu se pohnout a jeho vidění naplnila temnota.
Milovat se jen jednou bylo ještě únavnější než zapojit se do boje. Tuto činnost rozhodně neměli dělat lidé.
Nervózně upadl do spánku, právě když mu tato myšlenka probleskla hlavou.
Po probuzení dalšího dne měl You XiaoMo pouze pocit, jako by mu celé tělo rozdrtilo kolo a všechny jeho kosti dokonce vydávaly praskavé zvuky. Když si vzpomněl na vášnivé události včerejší noci, nemohl si pomoct, ale vypustil tichou kletbu.
Ve skutečnosti to včera v noci nedělali jen jednou. Poté, co omdlel, ho uprostřed noci probudily nekončící rytmické pohyby obrovské věci pohřbené v jeho těle. I kdyby chtěl, nemohl tu ráznost a ani tu rychlost ignorovat, a bylo prostě nemožné spočítat, kolikrát se udělal.
You XiaoMo cítil, že jeho tělo je chladné a svěží. Všiml si, že ho Ling Xiao umyl a oblékl mu čisté a nezmuchlané šaty. Zdálo se, že oblečení, které bylo včera večer roztrhané na kusy, už bylo v odpadkovém koši.
„Au, au, au…“
Rysy obličeje You XiaoMoa se zkroutily, když se podepřel při pohybu do sedu. Ještě dnes se musel hlásit v Institutu XiaoYao a Ling Xiao to v noci skutečně přehnal. Zdálo se, že jediné, co mohl udělat, bylo jít do své dimenze a na chvíli se namočit v duchovní vodě.
You XiaoMo byl svěží a energický, když se z ní vrátil a seskočil z postele jako rázný člověk.
Ling Xiao v tu chvíli vešel zvenčí. Když viděl You XiaoMoa živě poskakovat, zamyslel se nahlas: „Neříkej mi, že jsme to včera dělali tak málo?“
Jakmile to You XiaoMo uslyšel, tvář mu zčernala, a přímo na Ling Xiao mrštil slovo: „Vypadni!“
Ling Xiao nakonec nevypadl. V rukou dokonce nesl horkou snídani – pařené buchty a congee.
You XiaoMoův apetit byl po cvičení celou noc obrovský. Snědl šest buchet a misku congee, než se poplácal po břiše, aby dal najevo, že je nacpaný.
Poté oba odešli směrem k Institutu XiaoYao.
Institut XiaoYao nebyl daleko od domu ShuangYu. Pokud člověk šel rychle, trvalo to jen půl hodiny chůze. Na prázdném pozemku, který před několika dny zaplnil obrovský dav lidí, jich zůstalo jen několik stovek. Byl teď abnormálně prořídlý a prázdný. Všichni tito lidé prošli hodnocením a jen malá část z nich byla doprovázena společníkem.
Dorazili později, protože se probudili pozdě. Jiu Ye, Qiao WuXing a ostatní už stáli před bránou Institutu XiaoYao a tiše mezi sebou konverzovali.
„You XiaoHa, tady jsme,“ ozval se najednou vzrušený hlas a z dálky byla vidět scéna toho mávajícího člověka. Byl to Yan Hui, kdo se široce zářivě usmíval.
You XiaoMo okamžitě pocítil bolest ve své hlavě. Měl předtuchu, že toto jméno ho bude pronásledovat ještě hodně dlouho. Možná pro něj bylo lepší rovnou se naučit přizpůsobit se tomu.
„To bude v pořádku, zvykneš si na to,“ usmál se Ling Xiao, když promluvil vedle jeho ucha.
You XiaoMo se na něj zamračil: „Nestal jsem se XiaoHa jen kvůli tobě? Nemohl jsi mi v té chvíli pomoci vybrat příjemněji znějící jméno? Dokonce sis pro sebe jasně vybral takové jméno jako Ling Mo, a co moje jméno, eh.“
Ling Xiao zvedl obočí: „Neříkej mi, že bys byl raději You XiaoXiao?“
You XiaoMo byl zaskočen. Teprve poté, co se vzpamatoval, si uvědomil, že jeho přezdívka byla You XiaoXiao. Ale znělo to jako Xiaoxiao. Toto jméno bylo ještě mrazivější. Možná by se tak necítil, kdyby byl ženou, ale byl muž.
t/n: Ling Xiao a You XiaoMo se pokusili změnit poslední znaky svého jména. Takže Ling Xiao 凌霄 by se stal Ling Mo 凌默 a You XiaoMo 游小默 by byl You XiaoXiao 游小霄. XiaoXiao 小霄 však také zní jako Xiaoxiao 小小 (ale s jinou intonací), což znamená malý a drobný, což není jméno, které by chlap chtěl mít.
„Tak zůstaňme u You XiaoHa.“
Ling Xiao se necítil ani trochu překvapeně.
„Kamarádi, o čem to mluvíte? Proč vypadáš tak bledě?“ Yan Hui zvědavě pohlédl na výraz You XiaoMoa, který vypadal jako nakládaná zelenina.
You XiaoMo bez nálady zavrtěl hlavou a změnil téma: „V kolik můžeme vstoupit?“
„Mělo by to být brzy, ale zdá se, že je tu někdo, kdo ještě nedorazil.“ Yan Hui se poškrábal na hlavě a pak náhle ztišil hlas: „Slyšel jsem, že přijde i An Qiao.“
You XiaoMo byl ohromen: „Nebyl vyřazen?“
Yan Hui si odfrkl: „Má mocného podporovatele. Slyšel jsem, že osobně intervenoval nějaký vysoko postavený člověk z Gildy mágů. Instituce XiaoYao nakonec souhlasila s tím, aby An Qiao přišel jménem této osoby.“
You XiaoMo se překvapeně zasmál, je to opravdu idiot.
Yan Hui byl zmatený: „Proč se směješ?“
„Nic…“
Qiao WuXing chytil Tian Xin za ruku, když k nim s úsměvem přešel a pozdravil: „Kamaráde You, v budoucnu budeme všichni studenti Institutu XiaoYao, neváhej se na nás s čímkoliv obrátit.“
Právě když se You XiaoMo chystal odpovědět, dav vzadu začal křičet. Všem to bylo zpočátku jedno, protože místa s davy lidí byla normálně poměrně hlučná. Když byl ruch stále hlasitější, dav se rozdělil na dvě části a mezi nimi se objevil prázdný prostor, jako by se někdo chystal projít po červeném koberci.
Vyšla extrémně známá osoba, kolem které se nahrnula masa lidí.
Všude kolem se rozhostilo ticho…
Ústa You XiaoMo se nemohla zdržet zaškubání při pohledu na toho arogantního An Qiaoa. Za takových okolností, kdy selhal v hodnocení a musel se spoléhat na známosti, udělal takovýto rozruch, místo aby byl trochu nenápadnější. Byl to pitomec nebo idiot?
Ling Xiao tiše poznamenal: „Vlastně ve srovnání s ním, je tvoje IQ docela vysoké.“
You XiaoMo se zasmál: „Byl bych ještě šťastnější, kdybys vynechal první část věty.“
Ling Xiao zavtipkoval: „Ne, kdybych ji vynechal, musela by být vynechána i druhá část.“
You XiaoMo na Ling Xiaoa vší svou silou vyvalil oči.
Když ho An Qiao viděl, jak tu stojí v perfektním stavu, zamračil se. Na základě přátelství mezi ním a Wu Chengem měl Wu Cheng včera začít jednat. Vypadal však, jako by se mu vůbec nic nestalo. Je možné, že Wu Cheng stále nic nepodnikl?
An Qiao nevěděl, co se včera stalo. Wu Cheng také neposlal lidi, aby mu to řekli, takže momentálně byl úplně v nevědomosti a také nevěděl, že jeho dobrý bratr je s ním poněkud nespokojený.
„Vypadá to, že tvé štěstí není špatné, protože jsi včera v noci nezemřel,“ zastavil se An Qiao před You XiaoMoem a ušklíbl se na něj.
You XiaoMo se dotkl svého nosu a usmál se: „Ano, cítím to stejně.“ Jeho štěstí bylo opravdu velké.
An Qiaoův pohled okamžitě ochladl. Opravdu nenáviděl tento výraz ve tváři You XiaoMoa. Pokaždé, když se ukázal, You XiaoMo vydával pocit, že mu na ničem nezáleží, jako by všechno, co se stalo, byl jen problém An Qiaoa, který mučil jen sám sebe.
You XiaoMo by mu určitě dal jednoznačnou odpověď, kdyby věděl, co si An Qiao myslí. Je to přesně tím, jak se mučíš.
„Neopovažuj se být samolibý,“ chladně odsekl An Qiao, když jeho oči zalil zlý záblesk.
You XiaoMo klidně odpověděl: „Nejsem samolibý. Naopak, kdo by si měl dávat větší pozor, jsi ty. Byl jsi vyloučen při hodnocení a neměl jsi mít možnost nastoupit do Institutu XiaoYao. Nakonec se to zvrhlo díky Gildě mágů, která za tebe intervenovala, abys byl přijat. Necítíš se trapně? Jsi jediná osoba, u které zde nezáviselo na jejích schopnostech, aby mohla být přijata.“
An Qiaoův výraz byl čím dál tím ošklivější, jak ho You XiaoMo káral. Ta poslední slova a ten tón ještě prohloubily jeho dojem, že se mu You XiaoMo nemilosrdně vysmíval.
Hned od začátku necítil, že bylo trapné spoléhat se na své starší, aby zasáhli, aby byl přijat. Spíše se cítil velmi hrdě. Ale jakmile You XiaoMo promluvil, zjistil, že oči ostatních lidí, kteří se na něj dívali, nesly náznak výsměchu, který bylo těžké nevnímat.
„Nebýt toho, že jsi to na mě narafičil…“
You XiaoMo ho přerušil. Jeho jasné oči se podívaly na An Qiaoa, když řekl: „Člověk musí mít dost odvahy přiznat své chyby. Jaký má smysl se pořád ohlížet na to, co už bylo uděláno? Mladíku, nebuď takový. Musíš v sobě najít upřímné srdce.“
Tato slova překypující filozofií přiměla lidi kolem na chvíli se ztišit.
Velký bratře, před tebou stojí mladík, který tě považuje za nepřítele. Používáš tento druh tónu „starší generace učí a vzdělává ostatní“, abys k němu promluvil, jaké představení se chystáš předvést?
*-*-*
)1 Changstan = je forma paofu, čínského hábitu, který byl odvozen od dynastie Qing qizhuang, tradičního oděvu mandžuského lidu, který nosili mandžuští muži. V angličtině také běžně překládáno jako „dlouhá košile“.
-Předchozí kapitola- -Hlavní stránka- -Následující kapitola-
Žádné komentáře:
Okomentovat