LMW - kapitola 442

 Kapitola 442: You XiaoMo se očistil

Ling Xiao přešel k jediné posteli v místnosti, které bylo místo k sezení. Když viděl You XiaoMo, jak vzrušeně chodí sem a tam, řekl: „S čím ses setkal v Časové zdi?“

You XiaoMo k němu okamžitě přispěchal, jako by čekal, až řekne toto: „Ve věži jsem viděl spoustu soch a kultivačních příruček pro trénink duše a dovedností. Neměl jsem však čas se na tyto věci dívat. Ach ano, na sedmé úrovni byla velmi zvláštní socha. Na vrcholu sochy byla napsána slova – císař TongTian. Je tato osoba z paláce TongTian?“

Císař TongTian?

Ling Xiao se opřel zády o zeď s jednou nohou pokrčenou, „Už jsem o této osobě slyšel.“

You XiaoMo přikývl a naznačil mu, aby pokračoval v hovoru.

„Neříkal to předtím Qiao WuShuang? Člověk musel mít jen víru v palác TongTian, aby se stal studentem Instituce XiaoYao. Ve skutečnosti ten, koho skutečně uctívají, je úřadující císař TongTian, legendární postava na kontinentu TongTian. Před sto tisíci lety se šuškalo, že byl jediným, jehož síla se blížila k vrcholu Posvátného řádu a očekávalo se, že prolomí jeho okovy. Jeho situace však není nyní známa.“

„Jak to souvisí s vírou?“

„Samozřejmě, že to s ní souvisí, ačkoli je kontinent TongTian říší vyšší úrovně, od pradávna až do současnosti pronikl za Posvátný řád pouze jeden člověk. Ta osoba je prvním Mistrem paláce TongTian.“

„Nemyslel jsem si, že to ve skutečnosti dokázal jen jeden člověk. Proč je to tak?“

„Pokud řeknu, že Božský řád je oddělen od Posvátného řádu malou řekou, pak je obtížnost prolomit se Posvátným řádem jako rozlehlé moře. Myslíš, že je to těžké nebo ne?“

You XiaoMo se nadechl. Tato metafora byla příliš přehnaná. Není divu, že po celé věky to dokázal jen jeden člověk, ale… „Stále jsi neřekl, co to proboha má společného s vírou.“

Ling Xiao se na něj podíval a povzdechl si: „Víš, na čem závisel první císař TongTian, aby prorazil Posvátným řádem?“

You XiaoMo pečlivě ignoroval význam vyjádřený výrazem v jeho očích a dumal nad tím: „Neříkej mi, že to souvisí s vírou?“

Ling Xiao přikývl: „Vím jen, že víra souvisela s tím, jak se první císař TongTian prolomil Posvátným řádem. Není mi však příliš jasné, jak víru využil. Říká se, že použití této víry je takové, které vyzkoumal sám císař TongTian. Takže tento úřadující císař jen pokračuje ve vyšlapaných stopách prvního císaře. Proč si jinak myslíš, že by byl palác TongTian tak laskavý a založil Instituci XiaoYao? Není to proto, že by se tak nudili, až je rozbolely zadky.“

„Ale pokud víra může pomoci praktikujícím prorazit se Posvátným řádem, proč tu nejsou žádné aktivity od ostatních mocností?“ You XiaoMo cítil, že tato víra není příliš spolehlivá.

„Je to proto, že pouze císař TongTian ví, jak používat tuto víru. Myslel sis, že to vyhlásí světu a odhalí tuto metodu? Navíc každý má svůj osud. Pouhé použití metody jiných lidí pro vlastní kultivaci neznamená, že bude úspěšná.“

You XiaoMo to vyslechl a opakovaně přikývl: „Teď už rozumím. Používáš také svou vlastní metodu sebráním pěti Elementárních esencí. Ale protože se tato metoda předává v rámci klanu, proč se v klanu Qilinů neobjevili žádní experti, kteří se prolomili Posvátným řádem?

Ling Xiao si odfrkl: „Klan Qilinů sice dostává požehnání nebes, ale přílišná moc způsobí nerovnováhu v nebi a na zemi. Jejich pokrok je tedy mnohem obtížnější než u lidí. Podle mé zděděné paměti je obtížnost přinejmenším několikrát těžší než pokrok lidských praktikujících, i když o tom neexistují žádné přesné údaje.“

You XiaoMo překvapením poklesla čelist. Po nějaké době pokračoval: „Pak tedy stále existuje šance, že neuspěješ, i kdybys sesbíral všech pět Elementárních esencí?“

„Samozřejmě, že je nutný ohromný osud, pokud chceš uspět na jeden pokus,“ Ling Xiao se na chvíli odmlčel, než pokračoval: „Nicméně, tento druh věcí je opravdu nejlepší udělat na první pokus, protože obtížnost se zvyšuje s každým selháním.“

You XiaoMo nad tím přemýšlel: „Nezmizelo by pět Elementárních esencí, pokud selžeš?“

Ling Xiao klesl, aby si lehl na kamennou postel, a líně řekl: „Přirozeně. Takže, protože to musíme udělat, musíme to dokázat na první pokus.“

You XiaoMo se okamžitě začal bát. Ačkoli měl Ling Xiao ještě nějaký čas, než dosáhne vrcholu Posvátného řádu, You XiaoMo byl už tak znepokojen, že pobíhal v kruzích na svém původním místě: „Co bychom měli dělat? Máš něco, k čemu bys mohl použít mou pomoc?“

Když to Ling Xiao uslyšel, zvedl víčko: „Když už o tom mluvíme, je tu něco, k čemu bych mohl použít tvou pomoc. Ale teď to se svou současnou silou nezvládneš. Už jsem ti o tom říkal.“

You XiaoMo se na chvíli odmlčel: „Má to něco společného s magickými pilulkami úrovně jedenáct nebo dvanáct?“

Ling Xiao okamžitě podepřel své tělo a podíval se na něj jasnýma očima, které byly plné vyjádření: „Pokud dokážeš vyrobit sedmibarevnou pilulku ve spojení s pěti elementárními esencemi, pravděpodobnost úspěchu by se výrazně zlepšila.“

Sedmibarevná pilulka byla pilulkou nejvyšší kvality ze všech barevných pilulek. Byla kategorizována od úrovně jedna do sedmé a její charakteristickým znakem byly žilkované čáry na povrchu magické pilulky. Na povrchu sedmibarevné pilulky bylo potřeba pročistit sedm barev žilkovaných linií, než mohla být považována za úspěšně vyrobenou.

Ling Xiao mu to předtím jasně nevysvětlil, protože se bál, že na You XiaoMoa bude vyvíjen nátlak.

Ve starověkých záznamech bylo napsáno, že kdysi ve starověku existoval mág, který měl také duhovou duši jako You XiaoMo. Ale ten mág nikdy za svůj život nevylepšil sedmibarevnou pilulku. A nejen to, dokonce i jeho pravděpodobnost úspěchu při výrobě šestibarevné pilulky byla menší než jedno procento.

Z toho bylo jasně vidět, jak obtížné bylo vylepšit sedmibarevnou pilulku.

Ve skutečnosti to byl hlavní důvod, proč první Mistr paláce TongTian zvolil alternativní cestu. Spíše než věčnost čekat na sedmibarevnou pilulku, která může nebo nemusí být vyrobena, bylo lepší jít jinou cestou.

Nicméně…

Očima Ling Xiaoa problesklo světlo. Bylo to v pořádku, protože předtím neexistovala žádná naděje a očekávání, ale teď ano. Bylo těžké zaručit, že ostatní lidé nebudou mít nějaké jiné nápady, takže pro něj bylo nejlepší připravit se na tuto eventualitu předem.

You XiaoMo se poplácal do hrudi a prohlásil: „Nech tuto záležitost na mně. Určitě vyrobím sedmibarevnou pilulku.“

Ling Xiao ho přitáhl do svého objetí. Opravdu se mu líbilo toto jeho jednostopé sebevědomí. Kdyby o této věci slyšeli jiní, byli by pravděpodobně přehnaně opatrní a nerozhodní, a dělali by si starosti s tím a oním. Pokaždé, když se You XiaoMo dostal do obtížné situace, byl jediným, jehož slova se rovnala pití čisté vody.

T/n: V podstatě to momo řekl tak nenuceně a sebevědomě, jako by to bylo snadné jako pití vody.

„Pak budeš muset tvrdě pracovat, moje budoucnost je ve tvých rukou.“

„Huh, když si pomyslím, že jednoho dne budeš takový.“

Ling Xiao ho náhle poplácal po hlavě: „Co jsi říkal?“

You XiaoMo zůstal neochvějný: „Nic.“

„Dobře, tohle téma se vleče už dost dlouho. Neměl bys mi teď říct, co jsi zažil uvnitř Časové zdi?“ Atmosféra v místnosti byla několik sekund klidná, než Ling Xiao náhle znovu otevřel ústa.

Tělo You XiaoMoa ztuhlo, když podvědomě myslel na sen, který se mu zdál o You Boovi.

Ling Xiao to zjistil a přimhouřil oči: „Buď se očistíš ze své vlastní vůle, nebo budeš čelit reparaci.“

You XiaoMo na okamžik počítal šance ve svém srdci. Kromě toho, že neřekl Ling Xiaovi, že jádro jeho těla se změnilo, už neměl žádná další tajemství. Ačkoli to od začátku tajil, cítil, že Ling Xiao se o tom dříve nebo později dozví. Takže než nechat Ling Xiaa v budoucnu zdvojnásobit jeho ‚reparace‘, nebude pro něj lepší, když se teď ochotně očistí?

„Už sis dobře rozmyslel svou formulaci?“

You XiaoMo zvedl hlavu a přiblížil se k jeho boku a jemně a opatrně zkoumal: „Zaručuješ, že se nebudeš zlobit, až to řeknu?“

„Dobře,“ souhlasil Ling Xiao rychlostí blesku. Mezitím neměl ani vteřinu na zaváhání.

You XiaoMo se na vteřinu odmlčel: „Souhlasíš moc rychle, ha.“

Ling Xiao se na dvě sekundy odmlčel, „…Dobře.“

You XiaoMo, „…“

You XiaoMo se rozhodl, že se s ním nebudete dohadovat. Kdyby se příliš dohadoval, ten, kdo by utrpěl ztráty, by byl nakonec stejně jen on sám. Poté, co posílil svou vlastní morálku, vysvětlil: „Ve skutečnosti toto tělo není moje. Původně jsem se také jmenoval You XiaoMo. Jsem však člověk z jiného času a prostoru. Později jsem nešťastnou náhodou zemřel a moje duše byla vzkříšena v tomto těle.“

Když domluvil, vyděšeně se podíval na Ling Xiaoa.

Ling Xiao několik sekund mlčel: „Jak jsi zemřel?“

You XiaoMo tupě zíral. Tato otázka byla trochu mimo jeho zorné pole.

„Jak jsi zemřel?“ zopakoval to znovu Ling Xiao.

„Zapletl mě do toho můj soused a zabil mě výbuch.“

„Pak byla tvoje smrt opravdu nespravedlností.“

„Přesně ah…“

„Pokud je tato záležitost pravdivá, vzkříšení, o kterém ses zmínil, se stalo předtím, než jsi mě potkal. Vzkřísil ses jen krátkou dobu před tím, že?

„…Jak to víš?“

„Hádal jsem pomocí IQ, které nemáš.“

„…“

You XiaoMo se zhluboka nadechl a použil tón, který vzbuzoval soucit, když řekl: „Poté, co jsem vstoupil do zlaté věže, snil jsem o věcech z mého předchozího života. Měl jsem dojem, že se o svůj předchozí život nestarám. Teprve teď jsem však zjistil, že ve skutečnosti mám pár lidí, které nedokážu opustit, zejména mého dědečka. Určitě by byl velmi smutný, kdyby se dozvěděl o mé smrti.“

„Jaký typ místa je tvoje rodné město?“

„Je to velmi krásné místo zvané Země. Všichni lidé žijící na Zemi jsou však obyčejní lidé, kteří nikdy předtím neslyšeli o kultivujících nebo mázích.“

Ling Xiao si opřel bradu o You XiaoMoovo rameno, „Tvoje rodné město by mělo být nižší říše. Pouze lidé z Říší nižší úrovně by byli neschopní kultivace. Ale to není absolutní, protože existují některé říše nižší úrovně, které jsou relativně dobré.“

You XiaoMo se náhle vzrušil. Otočil se a popadl Ling Xiaoa za oblečení na hrudi: „Je to, co říkáš, pravda? Chceš tím říct, že budu mít šanci se v budoucnu vrátit na Zemi?“

„Možná.“ Ling Xiao znovu zíral na ruku, která ho popadla za oblečení.

„Co myslíš tím možná?“

Ling Xiao se podíval na strop: „Říše nižší úrovně se liší od říší střední úrovně. Prostor je křehký a nestabilní, takže riziko zřízení prostorového průchodu je obrovské. Je to nemožné, pokud nepočkáš, až se dostanu za Posvátný řád nebo vyšším expertem.“

You XiaoMoův pohled se na něj rozhodně upřel: „Musíš tvrdě pracovat.“

„Dobře…“

Odpoledne se každý, kdo skončil své zápasy, vracel jeden po druhém. Dokud to vydrží ještě jednu noc, nebudou už muset žít na takovém místě, jako je první patro.

You XiaoMo byl jedním z těch, kteří chtěli nejvíce změnit pokoj. Jinak by se musel každou noc mačkat na malé posteli s Ling Xiaoem, aby se vyspal, a druhý den by ho vždy boleli záda a pas. Už to nemohl vydržet. Navíc byl Ling Xiao plný vášně od té doby, co on a You XiaoMo mluvili o všem.

 

-Předchozí kapitola-           -Hlavní stránka-          -Následující kapitola-