LMW - kapitola 445

 Kapitola 445: Pocity

Poté, co Ling Xiao odešel, se život You XiaoMoa stal ještě rutinnějším. Když vyšel z transfigurační místnosti, zamkl se ve svém pokoji, aby strávil to, co toho dne vstřebal.

Techniky transfigurace zvířat na nízké úrovni a techniky na střední úrovni měly mezi sebou obrovské rozdíly. Nejviditelnější z nich byla v délce obsahu. Techniky nízké úrovně měly pouze jednu větu, a přestože byla nejasná a těžko pochopitelná, pokud byl člověk dostatečně zručný a obeznámený s ní, mohl ji snadno pochopit. Pokud jde o techniky střední úrovně, měly dvě až tři věty a každá věta byla jedním krokem.

Jeden den na to prostě nestačil, a proto se každý snažil násilně si zapamatovat vše, co od začátku viděl, a poté, co odešel, se snažil uspořádat a naučit se to, co nashromáždil.

Technika transfigurace zvířat, kterou si You XiaoMo zvolil, souvisela s jeho smluvním démonickým zvířetem. Vezměte si například Lan Qiua. Byl to Pták pýchy, takže jeho hlavním atributem byl let, ale atributy jako útok a obrana byly ty, kterým se věnovala zvláštní pozornost. Let byl důležitý, ale nakonec You XiaoMo cítil, že útok a obrana jsou ještě důležitější. Navíc Lan Qiuova síla byla největší ze všech jeho smluvních zvířat.

You XiaoMo prošel informace ve své hlavě, než konečně dokončil několik transfiguračních technik.

Když už o tom mluvíme, You XiaoMo ve skutečnosti nechápal, proč to lidé dělají. Smluvní démonická zvířata už byla schopna sebeuvědomění, tak proč mágové dělali něco tak zbytečného, že je ovládali? Chtěl se na to zeptat už dávno, ale stále na to zapomínal. Když teď Ling Xiao nebyl poblíž, neměl se koho zeptat.

You XiaoMo vyšel z místnosti. Slyšel, že každé patro má místo, které je podobné knihovně a je tam mnoho knih. S touto myšlenkou se nálada You XiaoMoa výrazně zlepšila.

Už se chystal zahnout za roh, když mu najednou nějaká ruka zakryla ústa a zatáhla ho dozadu. You XiaoMo byl tak šokován, a právě když se chystal začít bojovat, najednou si uvědomil, že osoba, která jej drží, má známou přítomnost. Otočil hlavu a uviděl rozpačitou tvář Yan Huie a nemohl si pomoci, ale obrátil na něj oči a naznačil mu, aby dal ruku pryč.

Yan Hui ho rychle pustil.

You XiaoMo si mnul bradu a nepříliš hezky se zeptal: „Co to děláš?“

Yan Hui na něj pokynul, aby nemluvil, než ukázal na zatáčku před sebou.

You XiaoMo okamžitě nastražil uši, aby poslouchal. O několik sekund později zaslechl dva hlasy, jak spolu mluví, a byl ohromen. Hlasy patřily Qiao WuXingovi a Tian Xin, které znal.

„Tian Xin, mluvím s tebou. Copak mě neslyšíš?“ Qiao WuXing ji popadl za paži a donutil ji, aby se otočila a postavila se mu čelem.

Na krásné tváři Tian Xin se objevil náznak mrzutosti. Když ho uslyšela, trhla svou rukou pryč.

„Slyšela jsem, co jsi řekl. Poslední dva dny jsi mě tak otravoval, že se mi v uších začnou dělat mozoly. Bratře WuXingu, můžeš mě nechat na pokoji?“ řekla nahlas.

„Nechat tě samotnou je nemožné. Než jsme vstoupili do Instituce XiaoYao, slíbil jsem staršímu Shenovi, že se o tebe dobře postarám. Není na tobě, abys mi říkala, že se nemám plést do tvých záležitostí.“ Qiao WuXing ji násilně stáhl zpět.

Tian Xin chvíli mlčela, než řekla: „Pokud oba nic neřekneme, ten starý muž se to nedozví.“

„Tian Xin, poslouchej mě. Nedělej nesmyslné věci.“ Qiao WuXing se ji snažil přesvědčit tak trpělivě a vážně, jak jen to bylo možné. Znal Tian Xin velmi dobře. V tuto chvíli věděl, že to nemůže uspěchat, jinak by mohla být dohnána k zoufalým činům.

„Mám ho ráda. Jak může být tento druh citu považován za nesmyslnou věc?“ Tian Xin rozzlobeně mávla rukama. Nevěřila ničemu, co řekl. Měla ho ráda a tak to bylo.

„Nebude tvé city opětovat,“ srazil ji nemilosrdně Qiao WuXing.

Tian Xin na něj zuřivě zírala: „Ty nejsi on. Jak můžeš vědět, že mě nemá rád?“

Qiao WuXing si povzdechl. Nečekal, že Tian Xin bude v tomhle tak vytrvalá. Rozuměl však jejím pocitům. Koneckonců to byl první člověk, ke kterému si vyvinula city. To byl také důvod, proč se o to víc musel snažit a ukončit to. Jinak, kdyby se tyto pocity prohloubily, pád by pro ni byl jen těžší.

Když na to pomyslel, zatvrdil své srdce a řekl: „Protože už má někoho, koho má rád.“

Tian Xin vytřeštila oči, když na něj zírala. Začala se ho vyptávat až po dlouhé době.

„Nemožné. Od chvíle, kdy jsem ho poznala až doteď, jsem ani jednou neviděla, že by se vedle něj objevila jediná žena. Jak může mít někoho, koho má rád? A taky, jak to můžeš vědět?“

Qiao WuXing mlčel, jako by nevěděl, jak jí odpovědět.

„Nemůžeš odpovědět na moje otázky? Věděla jsem, že mi lžeš,“ zasmála se samolibě Tian Xin.

Qiao WuXing byl naprosto bezmocný.

„Tian Xin, někteří lidé mají lidi, které mají rádi, kteří nejsou nutně ženy. Mohou to být také… ehm, muži.“ Skoro nebyl schopen říct poslední slovo.

Tian Xin na něj nevěřícně zírala.

„Svět je tak velký, že existuje spousta věcí. Když se nad tím důkladně zamyslíš, poznáš, že ti nelžu.“

Qiao WuXing se bál, že to pro ni může být příliš velká rána, ale pokud věci neukončí hned teď, v budoucnu by se to vymklo kontrole. Pořád bylo lepší být hned na začátku nemilosrdný.

Tian Xin se silně kousla do spodního rtu, ale neřekla nic.

Qiao WuXing věděl, že se k ní jeho slova konečně dostala, a právě když se chystal vydechnout úlevou, její následující slova ho nechala bez slov.

„Chápu, ale nechci se jen tak vzdát. Není pro mě snadné mít někoho ráda a právě jsem ho začala mít ráda. Pokud se jen kvůli tomu vzdám, nikdy nebudu spokojená.“ Tian Xin zaťala pěst a řekla s ocelovým pohledem: „Ten člověk vedle něj právě teď není a teď je moje šance. Využiji této příležitosti, abych se dostala do jeho srdce.“

„…Co když nakonec neuspěješ?“ zeptal se Qiao WuXing.

„Tak to s ním vzdám.“

Qiao WuXing zavrtěl hlavou: „Rozumím.“

Už se ji nesnažil zastavit. Byl to jediný způsob, jak ji přimět vzdát se úplně.

Když to Yan Hui uslyšel, opatrně se podíval na výraz You XiaoMoa. Když You XiaoMo viděl, že už ukončili konverzaci, otočil se a vydal se svou původní cestou zpět, přičemž od začátku do konce nevykazoval žádnou velkou reakci.

„Kam jdeš?“ Yan Hui ho spěšně dohonil.

„Do svého pokoje,“ odpověděl You XiaoMo, aniž by se otočil.

Yan Hui se usmál. „Neříkej mi, že se vracíš do svého pokoje, abys počkal, až se zastaví jedna hezká dáma? Jaké štěstí, jaký je to pocit líbit se hezké dámě?“

Po jeho slovech You XiaoMo přestal jít a naklonil hlavu na stranu, aby se na něj podíval.

„Neslyšel jsi, co právě teď Qiao WuXing řekl? Ve srovnání se ženami možná mnohem více preferuji muže,“ usmál se You XiaoMo, než si ho prohlédl očima od hlavy k patě.

Yan Hui cítil, jak se mu na pažích tvoří husí kůže, a zběsile kolem sebe mával rukama: „Ne, ne, ne, tímhle směrem se neorientuju.“

You XiaoMo si povzdechl. Vešel do svého pokoje, otočil se a řekl: „Ach ano, mohu tě obtěžovat tím, abys všem řekl, že jdu trénovat za zavřenými dveřmi a vyjdu ven asi tak za měsíc? Pokud mě někdo bude k něčemu potřebovat, promluvíme si, až budu venku. To je všechno.“

Yan Hui chtěl něco dodat, ale You XiaoMo už zavřel dveře. Málem dostal dveřmi do nosu a rychle si jej promnul, jako by cítil bolest.

Cheng XiangRong, který byl ve vedlejší místnosti, zaslechl rozruch a okamžitě vystrčil hlavu ven.

„Yan Hui, co se stalo?“

Yan Hui se chystal odpovědět, když se Tian Xin a Qiao WuXing vrátili. Když je Tian Xin viděla stát před pokojem You XiaoMoa, přiběhla k nim a zeptala se: „Co tady děláte?“

Yan Hui uviděl předmět jejich diskuse a okamžitě se usmál: „Přišli jste ve správný čas. Náhodou jsem vám všem chtěl něco oznámit. Týká se to You XiaoHaa.“

„Co je to?“ Tian Xin nešetřila časem a zeptala se.

„XiaoHa mi právě řekl, že jde trénovat za zavřenými dveřmi, a vyjde ven až za měsíc. Pokud ho k něčemu potřebujete, řekl, že si o tom promluvíte, až bude venku.“

Úsměv okamžitě zmizel z Tian Xininy tváře.

„Nelžeš mi, že ne? Jak může najednou jít trénovat za zavřené dveře?“

„Jak bych to mohl vědět? Pravděpodobně proto, že tu není ten jeho muž, tak chtěl meditovat v ústraní, aby nějak strávil čas. Nebo si možná chce procvičit to, co získal v místnosti transfigurace zvířat,“ pokrčil rameny Yan Hui.

Tian Xinin výraz začal tmavnout. Na rozdíl od Tian Xin nebyl Qiao WuXing tak ovlivněn a zeptal se: „Stalo se něco?“

Yan Hui na něj udiveně pohlédl, než vesele řekl: „Vlastně si tím nejsem příliš jistý, ale vypadal, jako by mířil do komnaty knih. Z nějakého důvodu se najednou v polovině cesty otočil a řekl, že jde trénovat za zavřenými dveřmi.“

Tian Xinin výraz se změnil.

Qiao WuXing okamžitě pochopil, na co naráží.

„Bratře WuXingu, on náš rozhovor neslyšel, že ne?“ Tian Xin se kousla do rtu.

Qiao WuXing si povzdechl.

„Musel by tudy projít, aby se dostal do komnaty knih. Myslím, že to musel slyšet.“ Ačkoli jeho tón byl lítostivý, ve svém srdci tiše děkoval za tento obrat. Bylo to tak zřejmé odmítnutí, že pochyboval, že Tian Xin zprávu nedostala.

„O čem to mluvíte?“ Cheng XiangRong zůstal ve stavu zmatku.

„Nic. Vrať se do svého pokoje!“ zakřičela na něj Tian Xin frustrovaně, než naštvaně odkráčela do svého pokoje a zabouchla dveře.

Cheng XiangRong zavrtěl hlavou. Jak se dalo očekávat, bylo těžké vypořádat se se slečny hysterickým záchvatem vzteku.

„Promiň, má špatnou náladu. Omlouvám se jejím jménem,“ řekl Qiao WuXing.

„To je v pořádku.“ Cheng XiangRong se cítil ohromen náhlou omluvou a okamžitě mávl rukou, aby ji odmítl.

Qiao WuXing poté nic neřekl. Než odešel, podíval se na pevně zavřené dveře You XiaoMoa. Nešel najít ani Tian Xin. Už ji nemusel přesvědčovat, teď bylo všechno na ní, aby se s tím vyrovnala.

Cheng XiangRong byl stále strašně zmatený. Otočil se k rozzářenému Yan Huiovi, který vypadal, jako by tam byl kvůli dramatu, a zeptal se: „Víš, co se děje?“

„Můžeš říct, že je to příběh o dvou mužích a ženě, ale není to milostný trojúhelník. Ach, jak je to zábavné, věci jako city jsou opravdu nejtěžší na pochopení,“ usmál se Yan Hui.

 

 

-Předchozí kapitola-           -Hlavní stránka-          -Následující kapitola-