LMW - kapitola 485

Kapitola 485: Nesuď knihu podle obalu

V předchozích letech lidé ze sekty QingFeng vždy přicházeli vybírat magické byliny právě tehdy, když ty třetí úrovně dozrály, což bylo o šedesát dní později. Letos však předstihli plán o dva měsíce.

You XiaoMo byl trochu překvapen.

Weng Gong se velmi rozrušil, když je uviděl. Oči měl přimhouřené do tenké linky, takže nebylo možné říct, co si myslí, ale You XiaoMo cítil v jeho očích vražedný záblesk.

Lidé ze sekty QingFeng byli velmi šokováni, když viděli vesnici Hu, kde zbyli jen dva lidé.

Nejprve si mysleli, že vesničané z vesnice Hu museli uprchnout, protože slyšeli, že sekta QingFeng dorazí s předstihem, ale když viděli, že magické byliny jsou stále na polích, byli ještě zmatenější.

Ve vesnici Hu bylo asi dvě stě domácností a úplně každá se zcela odstěhovala a nic po sobě nenechala. Počínání pouhých smrtelníků by nebylo tak rychlé, kdyby nebyli dlouho předem připraveni. Navíc rozkazy o rozhodnutí urychlit jejich návštěvu byly vydány teprve včera.

Tato pochybnost jim však probleskla hlavou jen krátce, než byla brzy zapomenuta. Lidé, které sekta QingFeng poslala, okamžitě upřela svou pozornost na magické byliny na polích.

Teď to bylo ještě lepší, když obyčejní lidé z vesnice Hu odešli. Stačilo přivézt magické byliny zpět a svůj úkol by splnili. Nemuseli vyplatit ani jedinou křišťálovou minci.

Vesnice Hu byla vesnicí s obyčejnými lidmi. Nebylo třeba posílat mnoho mužů, aby se s nimi vypořádali, aniž by použili bojovou sílu, takže tentokrát sekta QingFeng poslala pouze pět lidí, včetně jednoho mága nízké úrovně.

Protože ve vesnici nikdo nebyl, museli si magické bylinky vykopat sami.

Jak se říká, někdo, kdo předtím nepracoval, nikdy nezjistí, jak těžká je práce pracující lidi. Lidé ze sekty QingFeng to tentokrát konečně zažili.

Kopali jen jednu hodinu a jejich nálada už vzplanula.

Kromě toho mága, který to měl s pomocí duševní síly jednodušší, zbytek už trpěl bolestmi zad a potil se. Jejich ústa ani na chvíli nepřestala nadávat a začali vinit ze všeho, čím si prošli, vesničany, kteří odešli.

You XiaoMo a Weng Gong, kteří se se schovávali v domě, jasně slyšeli jejich hlasy.

Weng Gong vyhlédl oknem a viděl, jak magické byliny na polích jednu po druhé vykopávají. Otočil se a podíval se na You XiaoMoa.

„Ty je nezastavíš? Jsou to věci, které sis koupili za své duchovní drahokamy. Nezlobíš se, že je vykopávají a odnášejí?“ zeptal se.

You XiaoMo se zasmál: „Na tom nezáleží!“

Weng Gong se na něj několik sekund díval, než náhle řekl: „Teď už rozumím. Tvým cílem od samého začátku nebyly tyto magické byliny, to byla jen výmluva, že?“

You XiaoMoovy rty se zkroutily. Nesnažil se to skrývat, v opačném případě by neřekl jedinou věc.

„To je pravda, mým cílem bylo přimět vesničany, aby opustili vesnici Hu.“

„Proč?“ Weng Gong na něj zíral planoucím pohledem.

„Copak už to nevíš?“ You XiaoMo odpověděl klidně.

Weng Gong zavrtěl hlavou: „Nejsi spřízněný s vesnicí Hu, tak jak je možné, že děláš něco, čím bys pomohl místním vesničanům? Musíš mít nějaký jiný motiv, že?“

You XiaoMo se usmál, ale nepromluvil.

Weng Gong věděl, že uhodl správně, ale jen tiše vzdychl.

„Bez ohledu na to, jaký máš cíl, skutečně jsi nám pomohl. Jinak by nás lidé ze sekty QingFeng určitě zbili a vynadali by nám, když nadešel čas, a mi nebyli schopni vykopat magické byliny včas. Děkuji ti jménem ostatních vesničanů.“

„Weng Gongu, nemusíš mi děkovat. Musíš to brát tak, že si bereme to, co každý z nás potřebuje. Nevšímej si toho,“ řekl You XiaoMo.

Weng Gong se právě chystal otevřít ústa, aby promluvil, když se ze dveří ozval zvuk. Znělo to, jako by to udělal vítr, ale ani ne o vteřinu později se ozvalo hlasité „bum“. Dveře se rozrazily a bylo slyšet dunivý hlas.

„Wang Ge, někdo tu je.“

Když to lidé na polích s magickými bylinkami uslyšeli, okamžitě upustili, co dělali, a přiběhli. Wang Ge byl jejich vůdcem, ale tito lidé ze sekty QingFeng byli jen malým potěrem. Byli tak slabí! Tsk, tsk, You XiaoMo se na ně nemohl ani normálně podívat.

Wang Ge vešel dovnitř a uviděl starého a mladého muže. Poznal Weng Gonga, protože obvykle chodil vybírat magické byliny, ale nepoznal You XiaoMoa. Neznal však každého vesničana, který žil ve vesnici Hu, takže si myslel, že You XiaoMo je jedním z nich.

„Takže se tu stále skrývají lidé. Řekni mi, kam se vesničané přestěhovali?“

Wang Ge skopl nejbližší židli na zem a jednou nohou na ni stoupl, jeho postoj byl extrémně arogantní. Každý rok pro ně vesničané z vesnice Hu zasadili několik set tisíc magických bylin, a přestože to nebylo mnoho, stejně to byl pro sektu QingFeng zdroj příjmů. Pokud by všichni vesničané utekli, neměli by nadále další várky, které by mohli vybírat, pokud by nenašli lidi, kteří by na příští rok zasadili nové bylinky.

Již prověřili sousední vesnice a pouze pozemek, na kterém se nacházela vesnice Hu, byl vhodný pro pěstování těchto magických bylin.

Weng Gong si chladně odfrkl a neřekl ani slovo.

Wang Ge se stejně toho starého chlapa neplánoval zeptat. Pokaždé, když se na ně podíval, vypadalo to, jako by to byli nepřátelé, kteří zabili jeho otce. Věděl také o situaci starého muže, ale nebyl to člověk, který před deseti lety přišel vybírat magické byliny, byl to jeho nadřízený. Jeho nadřízený byl poté povýšen, takže tato práce připadla jemu.

Wang Ge se podíval na zcela neznámou tvář You XiaoMoa a řekl: „Ahoj, chlapče, na něco se tě zeptám, tak mi odpověz po pravdě. Pokud budu cítit jen malou lež, udělám ti ze života peklo.“

You XiaoMoovy oči se pohnuly.

„Wang Ge, že? Promiň, nic nevím.“

Wang Ge okamžitě vytáhl svůj meč a praštil jím o stůl: „Teď už něco víš?“

„Nikdo mi nic neřekl, jak to mám vědět?“ vykřikl You XiaoMo šokovaně.

„Zdá se, že mluvit mile nefunguje,“ pozvedl Wang Ge meč a zlověstně se usmál s nebezpečným leskem v očích.

Weng Gong se okamžitě stáhl za You XiaoMoa.

Bylo to poprvé, co u něj někdo hledal ochranu, takže You XiaoMo byl trochu šokován. Obvykle to byl on, kdo hledal ochranu u ostatních.

Weng Gong si myslel, že je z toho nešťastný, a tak začal bručet: „Co, neměl by zdatný mladý chlapec jako ty chránit slabého a zranitelného starého muže, jako jsem já?“

Koutky úst You XiaoMoa zacukaly. Ach, prosím tě, stále se pohybuješ tak rychle, pomyslel si.

„Ha, Wang Ge, zdá se, že tato osoba s námi chce bojovat. Vypadá to, že když mu nedáme lekci, ostatní si o nás budou myslet, že jsme měkkoty,“ začal se okamžitě posměšně smát Wang Geův poskok, než pokračoval: „Wang Ge, nech to na mně, abych se o tenhle druh malého potěru postaral. Snadno si s ním poradím.“

„Dobře, ale nezabíjej ho,“ řekl Wang Ge lhostejně.

Jeho podřízený se okamžitě poplácal po hrudi jako gesto ujištění.

Nakonec ho snadno porazil You XiaoMo. Dokonce měl hlavu toho podřízeného pod svou nohou.

S tímto druhem ukázky byl Wang Geův protivník jasně silnější než on. Wang Ge se ho vyděsil a najednou si nebyl tak jistý jako předtím. Přesto byl stále členem sekty QingFeng a nevěřil, že by se někdo odvážil jít proti ní.

„Kdo jsi?“

„Kolemjdoucí,“ zvedl hlavu You XiaoMo a nafoukl hruď.

„Víš, jaké důsledky může mít, když půjdeš proti sektě QingFeng?“ řekl Wang Ge a zároveň se podíval, kde jsou dveře.

You XiaoMo zavrtěl hlavou.

„Nevím, ale vím, že pokud budeš i nadále ustupovat zpět, dám ti pocítit důsledky toho, když jdeš proti mně. Nyní bys měl zvážit, zda pokračovat v pohybu zpět, nebo se vrátit do své původní pozice.“

Wang Ge přestal ustupovat a hrozivě se na něj podíval: „Co chceš?“

You XiaoMo se podíval na Weng Gonga.

„Weng Gongu, jak si myslíš, že bychom ho měli potrestat?“

Weng Gong na Wang Geho chvíli zíral, než náhle odvrátil hlavu.

„Chytil jsi toho člověka. Jak ho chceš potrestat, je na tobě.“

You XiaoMo se dotkl svého nosu a navrhl: „No, co takhle je zabít?“

Weng Gongovy oči se rozšířily.

Po jeho slovech Wang Ge okamžitě vystřelil a zařval. Vytasil meč a zaútočil na You XiaoMoa, jako by byl ochoten zemřít, kdyby musel.

„Budu s tebou bojovat na život a na smrt.“

Páni, jaký je to prchlivý člověk!

You XiaoMo konečně pochopil, proč mu to Ling Xiao vždy rád říkal. Byl to velmi příjemný pocit. Síla Wang Gea však byla pouze na úrovni Měsíce. Když jej porazil, neměl z toho žádný pocit úspěchu.

You XiaoMo, který si snadno poradil s Wang Geem, si nevšiml, že když se na něj Weng Gong podíval, jeho oči byly širší než kdykoli předtím. Když You XiaoMo konečně otočil hlavu, stáhl pohled, jako by se nic nestalo.

You XiaoMo se postaral o ty další tři lidi najednou a pak je všechny zamkl v jednom domě. Leželi vedle sebe, všichni byli vyřazeni You XiaoMoem.

I když řekl, že je zabije, opravdu nechtěl zabíjet lidi bez důvodu, zvláště lidi mnohem slabší než je on. You XiaoMo přiměl Weng Gonga, aby na něj počkal, zatímco běžel zpět do domu starého páru, aby si vzal Kovopolykací zvíře a Zlatokřídlý hmyz. Protože velmi silně reagovali, když je přivedl do jeskyně, rozhodl se je nechávat v domě.

Když se vrátil do Weng Gongova domu, zevnitř se linul krvavý zápach.

Když vešel dovnitř, uviděl Weng Gonga, jak zvedá hůl vysoko do vzduchu, než tvrdě udeřil do Wang Geovy hlavy.

Bam!

Krev cákala všude.

You XiaoMo cítil, jak se jeho pohled na život rozpadá na kousky.

Takový seschlý stařík s celou hlavou bílých vlasů vlastně zabil bez mrknutí oka. Dokonce si vybral hlavu, aby udeřil. Nebylo to kvůli jeho nedostatku síly, že se Wang Geova hlava rozbila jako meloun, který spadl na zem.

Jak velkou nenávist musí mít, aby učinil takové rozhodnutí?

Když Weng Gong viděl, že se vrátil, tiše setřel krev z vycházkové hole a kulhal, když poodešel, vypadal nesmírně osaměle a žalostně.

Hej, starý chlape, není už trochu pozdě na to, aby ses choval žalostně?

You XiaoMo se podíval na hrozný stav, ve kterém bylo těch pět lidí. Zvláštní bylo, že necítil vůbec nic. Klepl jazykem. Jak se dalo očekávat, Ling Xiao ho špatně ovlivnil.

You XiaoMo zavřel dveře a vyšel z domu.

 

 

-Předchozí kapitola-        -Hlavní stránka-       -Následující kapitola-